Ken Roczen po čtrnáctidenní pauze opět závodil na KTM 250 SXS-F. Ken Roczen měl v průběhu celého dne výborné výsledky a dokonce vyhrál své semifinále. Ve finále se špatným startem dostal až na chvost dvacetičlenného jezdeckého pole a nakonec skončil sedmý  v cíli o jedno místo za vedoucím mužem průběžného pořadí západních Supercross Lites. Nyní má Ken Roczen před sebou ještě superkrosový závod v Daytoně a pak se Ken přesouvá zpět do Evropy, kde 10. dubna pojede svůj první letošní závod na Evropském kontinetě v Bulharském Sevlievu u příležitosti MX1 a MX2 GP Bulharska.

   64. Motokros Národů se konal v termínu 25.-26. záží 2010 v americkém Lakewoodu. Oproti minulému roku, kdy se v sobotu tým USa šetřil nastoupil do sobotních tréninků a kvalifikací na 100%. Výjimkou byla kvalifikace MX1, kde vyhrál Antonio Cairoli o šest vteřin před Australanem Brett Metcalfem, za kterým dojel těsně třetí Gautier Paulin, Ryan Dungey čtvrtý. Ve třídě MX2 vyhrál kvalifikaci Američan Trey Canard, kterého tři kola před koncem předjel Ken Roczen, ale v posledním kole Roczen zachyboval a pustil před sebe Canarda. Kvalifikaci OPEN vyhrál Američan Andrew Short o 9 vteřin před Novozélanďanem Townleyem.

   První jízda (MX1+MX2) začala vskutku nečekaným holeshotem Jonathana Barragana, který dokonce i jedno kolo odjel ve vedení, ale pak se usadil na chvostu vedoucí trojice Dungey-Cairoli-Metcalfe-Barragan. V pátém kole odstoupil do té doby sedmý Marvin Musquin, což byla pro Francii velká rána, ačkoliv se jeden nejhorší výsledek u každého týmu škrtá. Vedoucí čtveřice se v půlce jízdy roztrhala na dvojici Dungey-Cairoli, třetí Metcalfe a čtvrtý Barragan měli mezi sebou velké rozestupy. V závěru jízdy se čekalo na lasický útok Antonia Cairoliho, který ovšem ztrácel veřinu na kolo na vedoucího Dungeyho a tak se již pořadí vpředu nezměnilo: 1. Dungey, 2. Cairoli, 3. Metcalfe, 4. Barragan, 5. Paulin, 6. Roczen, 7. Ramon, 8. Wilson. Pořadí týmů po první jízdě bylo: 1. USA - 13 bodů, 2. Německo - 20 bodů, 3. Belgie - 20 bodů.

   Druhá jízda (MX2+OPEN) se nesla po startu v americkém duchu, když holeshot získal Andrew Short, ale ten již ve třetím kole upadl a propadl se až do třetí desítky. Francie stačila v prvním kole zažít šok, když Marvin Musquin odsoupil opět pro technickou závadu, což znamenalo, že Francie již neměla naději na pódiové umístění. Ovšem v druhém kole se do vedení dostal Ken Roczen a při pátém místě Maxe Nagla, to posunovalo Německo v průběném pořadí národů do čela před USA. V pátém kole se dostal do vedení Ben Townley, který předjel Kena Roczena, který se v 11. kole posunul ještě o pozici níže, když jej předjel Portoričan Kyle Regal. Pořadí v cíli jízdy bylo: 1. Townley, 2. Regal, 3. Roczen, 4. Desalle, 5. Nagl, 6. Wilson, 7. Canard, 8. Anderson. Průběžné pořadí národů se po této jízdě změnilo: 1. Německo - 28 bodů, 2. USA - 33 bodů, 3. Belgie - 34 bodů.

   Třetí jízda (MX1+OPEN) začala tak jak si Američtí fanoušci přáli, holeshot získal Short a záda mu kryl Dungey. Němci odstartovali v druhé desítce, což by znamenalo, že by triumf připadl USA, navíc Max Nagl ještě v prvním kole spadl a odstoupil, navíc od Marcuse Schiffera se z 18. místa nedaly čekat zázraky. Ve čtvrtém kole se pořadí první dvojice prohodilo a dokonce v šestém kole se na druhé místo dostal do té doby třetí Ben Townley, který ovšem po dvou kolech upadl a odstoupil. Ke konci jízdy se začal projevovat Anonio Cairoli, kterému se nepodařil start a z 10. pozice se nakonec probil až na čtvrtou pozici. Pořadí v cíli jízdy: 1. Dungey, 2. Short, 3. Desalle, 4. Cairoli, 5. Metcalfe, 6. Ramon, 7. Boog, 8. Tonus. Pořadí národů: 1. USA - 23 bodů, 2. Belgie - 30 bodů, 3. Německo - 44 bodů.